Křídlatky

Křídlatka (Reynoutria) je na našem území nepůvodní rostlina. Její expanze byla zaznamenána prakticky všude od nížin až po podhorské oblasti (výjimkou nejsou ani hory — okolí města Přebuz v Krušných horách). V taxonomickém zařazení došlo již několikrát ke změnám, a proto je možné se setkat i s označením rodu opletka (Fallopia) nebo truskavec (Polygonum).

Křídlatky jsou vytrvalé rostliny, které vytváří hustý bujný porost. Její lodyhy jsou kolénkaté, duté a křehké a vyrůstají z oddenků, které mohou být v hloubce až 2 metrů. Svojí výškou mohou křídlatky dosahovat až 4 metrů.

Původně pochází z oblastí východní a severovýchodní Asie. K nám se dostala jako okrasná rostlina a začala se nekontrolovatelně šířit. Nejvhodnějším stanovištěm pro její růst je vlhké prostředí podél vodních toků. Je nenáročná a snese i sušší období a vyšší teploty. Je odolná i vůči většině škůdců a houbám (plísním).

Křídlatka je dvoudomá rostlina, vytváří buď samčí nebo samičí květy. Její semena však v našich podmínkách většinou nedozrávají, ale pokud uzrají, udrží si klíčivost po dlouhou dobu. Rostliny se rozmnožují velmi rychle vegetativně - pomocí oddenků. Nadzemní části u nás zimu nepřežijí, ale díky oddenkům ukrytým hluboko pod povrchem křídlatky bezpečně přezimují a od začátku nové vegetační sezóny znovu obrážejí a rostou velkou rychlostí, a to až 4,5 cm za den.

Křídlatka patří mezi invazivní rostliny, které vytváří husté, rozlehlé monokultury, vytlačuje původní rostlinná společenstva a na ně vázané živočišné druhy. Jejím působením dochází k poškozování břehů, zvyšuje nebezpečí eroze břehů a zvyšuje rozsah povodní tím, že její lodyhy se zachycují na vodních překážkách a vytváří zde bariéry. Křídlatkou zarostlé lokality jsou nepřístupné a snižují průchodnost okolí vodních toků.

Přestože je zásah proti křídlatce nákladný a kvůli její dobré regenerační schopnosti zdlouhavý, je nezbytně nutné ho provádět, aby se docílilo redukce a zamezení dalšímu šíření.

Metodiky likvidace křídlatky ke stažení zde.

Fotogalerie

Metody likvidace

Metodiky likvidace křídlatky v projektu „Omezení výskytu invazních rostlin v Karlovarském kraji“

A) Mechanické metody likvidace - jejich použití je nutné všude tam, kde z důvodu ochrany vod (PHO,..), přírodních léčivých zdrojů (OPPLZ), zón CHKO a jiných omezení ochrany přírody není možné použití chemických přípravků a dále všude tam, kde jsou lokality na plochách ekologického zemědělství (LPIS).

Metodiky jsou vyznačeny v Mapách výskytu a detailní omezení pro každou parcelu jsou stanovena také v Informačním systému Heracleum, kam mají přihlášení uživatelé přístup (Viz záložka IS HERACLEUM)

1) Sečení

Sekání je účinný způsob likvidace, pokud je používáno dlouhodobě a opakovaně. Sečení bude prováděno křovinořezy, kosou nebo mačetou, vždy co nejníže u země.

V termínu do konce května, je třeba provést první sečení, v této době nejsou výhony zcela vyvinuty a sečení je snazší. Frekvence dalších sečí bude přizpůsobena růstu rostlin na lokalitě. Rostliny budou sečeny při dosažení průměrné výšky okolo 40 cm, což představuje zhruba jednu seč měsíčně. To znamená celkem 4 až 6 sečí ročně. Intenzivněji proběhnou seče v období květen – červen (min 2 seče do konce června), od poloviny srpna pak budou další seče probíhat dle růstu rostlin.

V mimořádně citlivých (cenných) oblastech budou výmladky potlačovány pravidelným sekáním s frekvencí 1× za 2 týdny po celé vegetační období.

Počet sečí v prvním roce projektu (2013) bude, vzhledem k termínu zahájení prací nižší, protože práce budou zahájeny později. Kosit se začne nejpozději dva týdny po podepsání smlouvy. Další seče budou probíhat podle metodiky

2) Vykopávání (vyrývání) rostlin

Vykopávání je úspěšné pouze v počátečním stádiu výskytu křídlatek nebo při výskytu jednotlivých rostlin. Metoda je velmi pracná a z hlediska dalšího šíření těchto rostlin riziková. Vykopány budou celé rostliny včetně rhizomů, které mohou být ovšem zakořeněny až do hloubky 2 m. Metodika je použita pouze u plošně malých nebo řídkých výskytů a v citlivých lokalitách z hlediska ochrany přírody.

Vykopávání bude provedeno několikrát za vegetační sezónu, vždy po obnově porostu po předchozím zásahu. Vhodným nástrojem k vykopávání jsou rycí vidle. Je nutné dbát zvýšené opatrnosti a zabránit přenosu vykopaných rhizomů, minimalizovat přesun (převoz). Vytrhaná a vykopaná biomasa se usuší a spálí na vhodných místech. Po podzimním (posledním v sezóně) ošetření lokalit je na některých lokalitách vhodné vysetí travní směsi. Práce budou zahájeny v dubnu Po měsíci budou následovat opakované kontroly a v případě nutnosti se bude zásah opakovat. Ke konci vegetační sezóny je možné zásah doplnit kosením. V prvním roce realizace bude začátek realizace posunut a vyrývání bude zahájeno co nejdříve po podpisu smlouvy . Rostliny mohou být nejdříve pokoseny a oddenky mohou být vyryty cca jeden měsíc po posečení.

3) Plochy křídlatek v režimu ekozemědělství (LPIS)

Tam, kde je hospodařeno v režimu agroenvi a ekozemědělství budou zásahy jako je sekání či vyrývání rostlin koordinovány po dohodě s vlastníky. Vzhledem k tomu, že na tyto plochy jsou již čerpány dotace z jiných programů, není možné tyto činnosti dublovat. Na těchto plochách často probíhá pravidelná pastva, která postupně vede ke vzniku zapojených travních porostů.Na tzv. ekoplochách budou dosekávány nebo vyrývány tzv. „nedopasky“, tzn. všechny rostliny vyšší než 40 cm.

Předpokládá se, že plošně je těchto „nedopasků“ cca do 10% ploch lokalit křídlatky na „ekopozemcích“ (LPIS). Zásah bude prováděn až po provedené seči zemědělcem a to formou mechanického zničení (dosečením, vyrýváním) rostlin na okrajích polí, v remízcích apod. V rámci celého projektu je výskyt křídlatek na těchto plochách velmi malý.

B) Chemické metody likvidace křídlatek

Mezi chemické metody řadíme plošný a bodový postřik, v citlivých lokalitách injektáž nebo nátěr stonků herbicidem. Vhodný herbicid je třeba vybírat nejen s ohledem na ekonomickou stránku, ale i na možná omezení zákony a předpisy, a to zejména v blízkosti vodních ploch a toků a v chráněných územích. Dále je třeba znát jeho možný vliv na ostatní organismy (vodní rostliny a živočichy), životní prostředí a lidské zdraví. Důležitým vodítkem je rozhodnutí o registraci, které se vydává ke každému přípravku a definuje možnosti jeho použití.

Při použití herbicidů je třeba preferovat selektivní herbicidy a to všude tam, kde je to možné. Selektivní herbicidy nemají negativní účinky na klíčící trávy a jimi ošetřené pozemky rychle zarůstají travou, vznikají zde zapojené travní porosty, které je v případě křídlatek vhodné ještě doplnit výsadbou původních dřevin. V případě použití totálních herbicidů je vhodné provést dosetí ošetřených ploch vhodnou travní směsí a rovněž dosadit vhodné dřeviny.

Na plochách v 2. zónách CHKO a v OPPLZ II. stupně (ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů) mohou být na základě výjimky použity chemické metody typu nátěr formou knotového aplikátoru na stonky nebo injektáž stonků, ve vhodných případech i bodový postřik. Každá taková aplikace musí být předem projednána s příslušným orgánem ochrany přírody (Správa CHKO, apod.) a nebo ochrany vod (ČILZ). Zásah nesmí být proveden před udělením potřebné výjimky.

Zásah chemickými prostředky na území CHKO musí být předem ohlášen, využít k tomu lze data z IS HEracleum.

1) Plošný a bodový postřik Postřiky budou realizovány pouze za vhodného počasí (bezvětří, beze srážek při ošetřování a alespoň 6 hodin po postřiku, bezprostředně po intenzivních srážkách nebudou rostliny stříkány. V projektu bude aplikace herbicidu bude ukončena do 15.9. daného roku, obecně lze postřiky provádět zpravidla až do poloviny října, ale nesmí nastat mrazivé počasí dříve, než herbicid rostliny zničí (mráz spálí nadzemní části rostliny a postřik je neúčinný).

Rostliny křídlatek budou ošetřovány herbicidem buď během vegetační sezóny (tzv. jarní postřik), nebo na jejím konci (tzv. podzimní postřik). Správně provedený podzimní postřik je považován za účinnější, jelikož v té době se rostliny chystají na překonání zimního období a zatahují asimiláty z nadzemních částí do kořenového systému a tím pádem lépe transportují i herbicid do podzemní části rostliny.

Při jarním postřiku na začátku vegetační sezony (květen – červen) bude vhodný herbicid zhotovitel aplikovat na rostliny cca 1m vysoké, v následujících 2 – 3 měsících (srpen - září) se bude zásah několikrát opakovat na redukované ploše, protože účinnost postřiku může být v období vegetace nižší. Metoda bude použita zejména na plochách, kde existuje zvýšené riziko zasažení okolních porostů při postřiku vzrostlých rostlin (až 3 m) v podzimním termínu.

Podzimní postřik je asi nejúčinnější chemickou metodou, pokud jsou pečlivě aplikovány herbicidy v doporučené koncentraci v pozdním létě. Vyšší, než doporučené koncentrace, nezvyšují účinnost likvidace, protože rostliny reagují okamžitým shozením listů a netransportují herbicid do oddenků a po postřiku tedy opět obrazí. Za 2 – 3 týdny po prvním postřiku bude překontrolováno ošetřené území a znovu aplikován herbicid na rostliny, které přežily. Tento postup musí být opakován až do úplného zničení porostu . Aplikace se provádí zádovým postřikovačem, jedná-li se o jednotlivé rostliny (polykormony) nebo motorovým rosičem, jedná-li se o rozsáhlejší souvislé plochy. Nutné je zajistit rovnoměrné zvlhčení celé rostliny. Při práci s herbicidy musí být postupováno vždy opatrně a šetrně k okolní flóře i fauně. Zvýšenou opatrnost je třeba věnovat okolí vodních toků a nádrží. Šetrná musí být také aplikace v intravilánech obcí, aby nedocházelo k poškozování veřejné ani soukromé zeleně.

Plošně rozsáhlé porosty se ošetřují buď postřikem od krajů, po 2 - 3 týdnech bude postřik dokončen nebo do nich budou vysečeny manipulační cesty tak, aby bylo možno aplikovat herbicid i na křídlatky uvnitř neprostupných vysokých porostů. V příštím roce je pak třeba ošetřit vysekané části (manipulační cesty) na jaře i na podzim. Při ošetřování velmi rozsáhlých porostů je nutnémezi dělníky zavést systém komunikace např. značením barevným sprejem na listy rostlin, který vymezí již ošetřené plochy nebo budou použity markery do postřiku.

Chemický zásah je možné kombinovat s opakovaným mechanickým zásahem (sečením). Prvním zásahem bude postřik herbicidu na list následovaný opakovaným sečením po 2 až 4 týdnech od postřiku a posledním sečení, když rostliny dosahují výšky do 40 cm. Budou posečeny rostliny, které nebyly zasaženy herbicidem a nové výhony

V prvním roce likvidace křídlatky (2013) budou porosty, které měly být chemicky ošetřeny v květnu a v červnu co nejdříve po podpisu smlouvy pokoseny a teprve potom chemicky ošetřeny. U porostů, které mají být ošetřovány v pozdním termínu je metodika stejná, jako v letech 2014 a 2015.

2) Injektáž / nátěr stonků (2013-2015)

Bodová aplikace herbicidu vpichy do stvolů nebo nátěr stvolů je vhodná v okolí vodních zdrojů a v jejich ochranných pásmech neboť je velmi šetrná k okolní vegetaci a minimalizuje zasažení okolí úniky herbicidu do vody a do půdy. Metodu lze aplikovat i za horšího počasí (vítr, slabý déšť).

Injektáž je nutné provést vždy u 2/3 trsu (polykormonu) křídlatky v průběhu července, po měsíci se vrátit zpět na lokalitu injektovat přeživší rostliny. Pro orientaci, které rostliny byly již injektovány, je vhodné „ošetřeným“ rostlinám zalomit stonek. Při injekční aplikaci bude použit 20 – 30 % herbicid, vždy cca 5 ml do stvolu (3 - 7 ml), vpíchnut do stvolu nízko nad zemí (pod 2. nebo 3. nodem) nebo ve výšce 1,3 m nad zemí, do minimálně poloviny stvolů v polykormonu. Minimální doporučená výška křídlatek pro použití této metody je 1,5 m a průměr stonků minimálně 1,5 cm (nejčastěji 1,5 - 5 cm).

Zároveň je za stejných podmínek možno použít nátěr listů a stvolu. Natírá se štětcem vždy 2/3 trsu křídlatky nejlépe v průběhu července, pak se počká zhruba měsíc a vrátí se zpět na lokalitu natřít přeživší rostliny. Koncentrace herbicidu je stejná jako při postřiku. Při natírání je možné seseknout stvol v prsní výšce a také jej natřít. Je nutno dbát na minimalizaci úkapů roztoku herbicidu. Tuto metodu je možné kombinovat s mechanickou metodou – sečením, dle výše uvedených podmínek.

C) Podmínky převzetí ploch křídlatek v projektu:

Do 30.6. – min 1. postřik u „jarní metody“ nebo 2. seče ploch mimo ekozemědělství

Do 31.8. – min 2. „jarní“ postřik nebo 1. „podzimní postřik“ a další 2 seče ploch mimo ekozemědělství

Do 30.9. – další postřiky a seč dle potřeby, dosečení nedopasků u ekozemědělství

Konečné předání prací proběhne k 30.9.,nedostatky musí být odstraněny nejpozději k 15.10. daného roku.

Stav lokalit při převzetí:

1) při použití chemických metod likvidace křídlatek:

Při předání na lokalitách nesmí zůstat žádné neošetřené rostliny, všechny rostliny musí jevit výrazné známky zasažení herbicidem – jsou zpravidla žluté nebo hnědé nebo bez turgoru apod.

2) při použití mechanických metod likvidace křídlatek:

Při předání musí být sečené křídlatky vždy nižší než 40 cm, na lokalitách nesmí zůstat neposečené rostliny. V případě vyrývání nesmí na místě zůstat vykopané rizomy.